Vítejte

                                                                        Kila

V Kerské smečce se narodilo pět vlčat. Baust, Rek, Rod, Ala a Kila. Vlčata byla od dominantního páru a malý Baust byl ze všech největší a Kila nejmenší. Sice byla nejmenší, ale i tak byla hodně silná a přeprala Roda a málem i Reka.  

Pět vlčat jako vždy dovádělo. Když v tom přišli rodiče, aby jim dali najíst. jejich matka má vždy více jídla a tak všecí běží za ní. Čtyři štěňata vytlačila Alu, hned po ní přišel na řadu Rod. Oba dva museli jít k tátovi. I odtamtud je za chvilku vytlačili. Baust a Rek se krmili a chádak Kila se tam zoufale snažila dostat. Konečně! Konečně se procpala mezi Bausta a Reka ,,Lituji Kilo, ale už nic nezbylo." Kila se jen smutně podívala na svého tátu a se staženým ocasem odešla. ,,Pažrouti" Odsekla. ,,Pažrouti?!" Vykřikli oba bratři. ,,Ano, pažrouti!" Baust se na sestru tak naštval že po ní hned skočil. Kila se zuřivě bránila. Všecí okolo se smáli i smečka, která celé dění sledovala. Najednou se ozvalo zavytí dvou vlků, kteří hlídali hranice. Baust s Kilou hned přestali, věděli co to znamená. Jsou pod útokem. ,,Co budeme dělat?!" Strachovala se Ala. ,,Vy se schváte do nory a počkát." Odpověděla na její otázku matka a odběhla. ,,Neboj Alo, já tě ochráním." Utěšovala svou milovanou sestru Kila. Ala sKilou si spolu hodně rozuměly. Ala jen přikívla a schovala se s Kilou do doupěte jako ostatní. ,,Hele, co takhle tady vyhrabat díru?" Navrhnul Rek. Všecí se na něj nechápevě podívali. Poté začal hrabat do boku nory. Pak se na ně podíval s vírazem chápete?. Ostatní jen přikívli a přidali se k němu. Byla to opravdu zábava. ,,Slyšeli jste to?" Špitl Rek. ,,Co?" Zeptal se ho Rod. Já nic neslyším, ale něco cítím. ,,Řekla Kila. ,,Jo, taky to cítím." Potvrdila Ala. ,,Je to pach...vlka...cizího...vlka...nepřátelského...VLKA!" Vykřikl Baust. Do doupěte najednou skočil černý, mohutný vlk. Vlčata zakřičela a vběhla do své vyhrabané díry. Vlk napřáhl tlapu a položil ji na malou Alu. Podíval se na štěňata svýma ledově tyrkysovýma očima. Vypadaly jako noční obloha a byly plné chladu a krutosti. Otevřel tlamu a zakousl se Ale do zad. Začal s ní máchat. Ala pištěla a ze zad jí tekla krev. Šlo slyšt i křupnutí. Toto zapištění bylo tak bolestivé a srdce drásající. Byla to Alina páteř a i kdyby přiběhli rodiče, pro Alu bylo už příliš pozdě. I kdyby přežila, už nikdy by se nemohla pohnout a rodiče by ji stejně zabili. Poté ji vlk pustil, otočil na záda a zakousnul se jí do krku. Všichni jsou zoufalí a třepou se strachy. Rod se naštve. Naježí se, zavrčí a vyběhne. ,,Nééééé" Zakřičí Kila. ,,Rode, stůj!" Poroučí Baust. Rek se pokusí svého bratra chytnout za ocas, ale bohužel selhal. Kousnul vlka do nohy. Ten se na něj s ďábelským pohledem podíval a usmál se. Otevřel tlamu a za hlavu ho chytl. Chytl ho tak moc pevně, až mu z hlavy tekla krev. Bohužel to vichni viděli. Rod se celý třásl. Vlk jen víc sklapnul tlamu a Rodovi praskla lebka a vystříkla z něj krev a na Kilu, která se ho běžela zachránit ta krev dopadla. Prudce se zastavila a vystrašeně se na vlka podívala. Taky ji vlk chytil za hlavu. Tekla ji krev, ale najednou ji pustil. Objevil se tam její otec i matka a oba na vlka útočili. Ten jen vyskočil z nory a odběhl pryč. Matka i otec byli vyčerpaní a tak se za ním nerozběhli. Matka se smutně podívala na obě mrtvá vlčata a začala se třást až to nevydržela a omdlela.

Kile už jsou tři roky a vyrostla z ní krásná vlčice. Má jasně červené oči, nohy, břicho a dolní část ocasu a hlavy měla tmavě až šedě bílou. Záda, ocas a hlava jsou rezavé. Kila je agresivní a samotářská. Je hodně silná, dokonce silnější než někteří samci. Ale opravdu jen někteří. Zrovna se chystá na lov. Kila loví vždy sama a tak už hodně dlouho neměla maso kopytníků. Poklusávala lesem. Něco zahlédla. Byl to šedý ohař. Kila se za ním rozeběhla a ohař běžel ke svému pánovi. Kila už ho chytla za ocas, ale najednou uslyšela výstřel. Pustila psovi ocas a zapištěla. Pokusila se běhat, ale nešlo to. Vlastně se cítila omámená. Celý svět se točil a ona nevěděla kde je, kam jde, vlastně ani nevěděla jestli jde. Po chvilce se jí zatmělo a ona se shroutila se na zem.